Píšeme pro vás

20.8. 2020

Jak Jižánci viděli jen to, co chtěli

“Jedeme!” křičel Strach a hrnul se ze dveří stromového domku, až mu brýle na nose poskakovaly. “Já tam budu prvnííí,” vypískla Panika a bývala by předběhla Strach, kdyby se nerozplácla na prahu jak široká, tak dlouhá. Když se konečně rozmotala a barvy na její sukýnce i rozcuchané vlasy zase zjemněly, byli už kromě Vzteku venku všichni Jižánci...

10.5. 2020

O mamince a Lásce, která byla úplně všude

Viki si toho všimnul už dávno. Ještě dřív, než přišel kondorovirus a než přišla ka-ran-té-na. Maminka má někdy, když se na něj dívá, takový zvláštně hezký výraz v obličeji. Dívá se tak jenom na Vikiho – a Viki to pečlivě vypozoroval, že se nikdy takhle nepodívala ani na tatínka, ani na kocoura Ferdu, ani na sebe v zrcadle. Nevěděl,...

27.4. 2020

O Vzteku a písmenkách, které byly úplně všude

Viki se podíval na svůj rozvrh. Od té doby, co mu Úzkost poradila, aby si udělal rozvrh, to s učením  doma vůbec nebylo zlé. No, vůbec… Viki zašilhal na poslední hromádku učebnic, kterou měl vedle sebe nachystanou a na okénko rozvrhu, které křičelo velkým písmem ANGLIČTINA. Nebylo to tak zlé, když se Viki neučil...

22.4. 2020

O Lásce k přírodě, která toho nesla moc

Bylo skoro léto a prázdniny ťukaly na dveře. Viki, Pepík a jejich spolužáci šli s paní učitelkou na výlet.  Dostali seznam toho, co si mají s sebou vzít. Měli tedy v batůžku sbalené mikiny, to kdyby bylo chladno, pláštěnky, to kdyby pršelo, a kšiltovky. To kdyby svítilo sluníčko. Paní učitelka myslela prostě na všechno! Kromě toho všeho měli samozřejmě...

19.4. 2020

O slonovi, který prostě jen dělal, co Jižánci chtěli

Úzkost se převalila na posteli. Oknem do stromového domečku pomrkávalo slunko a lechtalo ji na nose. Nedalo pokoj, ani když se otočila na druhý bok, a tak si nakonec protřela oči a zamrkala. “Však už vstávám,” zabručela a zněla při tom docela jako Vztek, který hlasitě chrápal ve vedlejším pokoji. Posadila se a rozhlížela se kolem sebe. “Ale kde...

11.4. 2020

Jak Jižánci zahradničili

Jaro přišlo i do stromového domečku. Radost se rozhodla, že umyje okna a utře prach. Měla z úklidu takovou radost, že chvíli umývala okna a hned zase utírala prach, který znovu zaprášil okna, takže pak umývala okna a hned zase utírala prach, který… No však víte. Panika kontrolovala zásoby ve spíži a počítala, kolik marmelády zbylo...

6.4. 2020

O Strachu, který nevěděl, co říct

Byl konec školního roku. Ája se na něj, jako snad všechny děti, moc těšila. Těšila se, že pojede na prázdniny k babičce a dědovi, bude lézt po stromech a trhat ta mrňavá červená pomačkaná jablíčka, co děda pěstuje. Byla sladká jako med a Áje jako ta jablíčka chutnaly snad celé prázdniny. Vysvědčení se nebála, věděla, že jí...

3.4. 2020

Jak Jižánci pekli domácí houstičky

„Já mám hlad,“ zakňoural Strach. „Už jsme snědli všechnu zeleninovou polévku,“ volala ze spíže Panika zklamaně. „Vždyť jí byl tak velký hrnec,“ zakoulel očima Vztek a posunul si na hlavě vlastní hrnec, ze kterého při tom vyběhl trochu větší obláček páry než obvykle. „Tetičko? Tetičko, mohli bychom si něco upéct!“ vykřikla radostně...

27.3. 2020

O Úzkosti a robotovi, který byl vypnutý

Viki zvedl hlavu od učebnic a podíval se z okna. Venku se smálo modré nebe, sluníčko svítilo, jak jen to jarní sluníčko umí, a stromy vystrkovaly zelené lístečky jeden vedle druhého. Viki je statečný a zodpovědný kluk. Už nemá strach, od té doby, co si promluvil se Strachem, poctivě si myje ruce, protože si...

25.3. 2020

Hra pro Vás i Vaše děti

Stereotyp😷Pojem, který je nyní zcela na místě.Ráno vstát, udělat snídani, uklidit,poprosit děti aby se učili, poprosit je po šesté, uklidit, uvařit oběd, uklidit, uvařit večeři, uklidit, padnout do postele.Takže i k nám, dospělým, přichází někdy Jižánek – Vztek🤯. Hrnec se mu na hlavě vaří a začíná vymýšlet, jak ten den udělat jinak. Jak ho ozvláštnit. Až...